Fenomén jménem tatra 87
Německo obsadilo demilitarizované Porýní, Itálie anektovala Etiopii, ve Španělsku začala občanská válka, Nikaragua a Honduras vstoupili do OSN a v Československu spatřily světlo světa první dva prototypy aerodynamické limuzíny, která se měla stát legendou, psal se rok 1936. O rok později bylo vyrobeno dalších pět exemplářů ověřovací série Tatry 87 a vůz byl oficiálně představen veřejnosti, o další rok později začala automobilka se sériovou výrobou. Za třináct let (do roku 1950, během války byla výroba přerušena) opustilo československou Tatru 3023 vozů tohoto typu.
Na svou dobu byl automobil revolučním, oproti svému předchůdci se dočkal značného odlehčení a zároveň zvětšení objemu motoru, což vozidlu umožňovalo dosahovat rychlosti až 160 km/h - toto číslo udělalo z Tatry 87 jedno z nejrychlejších aut své doby. Díky aerodynamickému tvaru však předčila všechny své konkurenty ve spotřebě paliva, zatímco jiná rychlá vozidla se pohybovala kolem 20 l na 100 km, Tatře stačilo pouhých 12,5 l.
Automobil proslavila zejména dvojice českých cestovatelů (a posléze spisovatelů) Jiří Hanzelka a Miroslav Zikmund, kterým jejich stříbrná Tatra 87 věrně sloužila na africké i jihoamerické pouti.
V anketě New York Times byla Tatra 87 zvolena “Veteránem roku 2010”, více najdete na stránkách:
Kromě populární dvojice Hanzelka - Zikmund, se za volantem Tatry 87 proháněla i česká automobilová závodnice Eliška Junková, divadelní režisér E. F. Burian, egyptský král Faruk I., prezidenti Gottwald a Zápotocký, básník Vítězslav Nezval, arcibiskup Josef Beran, držitel Nobelovy ceny za literaturu John Steinbeck, pouštní liška - německý polní maršál Erwin Rommel či sovětský maršál Jeremenko, jehož vůz je vystaven v Technické muzeu Tatry v Kopřivnici.
